Lexikon nemocí

• Načítám...

• J.vývoj.por.škol.dovedností

  ---

• Vývoj.por.škol.dovedností NS

  ---

• Spec.vývoj.por. motor.funkcí

  ---

• Smíš.specifické vývoj.poruchy

  ---

• Pervazivní vývojové poruchy

  
  Definice:
  Pervazivní vývojové poruchy jsou vývojové poruchy charakterizované obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti v důsledku kvalitativních abnormit osobnosti a psychosociální úrovně (abnormity motorické, emocionální, volní, kognitivní, řečové). Typický je omezený‚ stereotypní a opakující se soubor zájmů a činností. Slovo "pervazivní" znamená "všepronikající, všeprostupující", pervazivní porucha je porucha "zasahující všechny oblasti psychiky či sociální situace"vyjadřuje fakt, že vývoj dítěte je narušen do hloubky v mnoha směrech.

• Dětský autismus

  ---

• Atypický autismus

  ---

• Rettův syndrom

  ---

• J.dětská dezintegrační porucha

  ---

• Hyperaktiv.por.s mentál.retar.

  ---

• Aspergerův syndrom

  ---

• J.pervazivní vývojové poruchy

  ---

• Pervazivní vývoj.porucha NS

  ---

• J.poruchy psychického vývoje

  ---

• Neurčená porucha psych.vývoje

  ---

• Hyperkinetické poruchy

  
  Definice:
  ADHD,Porucha pozornosti s Hyperaktivitou patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40-50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4-5 % dospělých

  
  Příznaky nemoci:
  Jako základní vlastnosti typické pro lidi s ADHD je možné uvést: Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley: „Time is enemy of everyone with ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (Často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika.) Impulzivnost – rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často také nižší sebehodnocení, vztahovačnost, Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často doprovází zvuky a komentuje je)

• Porucha aktivity a pozornosti

  ---

• Hyperkinetická porucha chování

  ---

• Jiné hyperkinetické poruchy

  ---

• Hyperkinetická porucha NS

  ---

• Poruchy chování

  
  Definice:
  Poruchy chování jsou projevy chování dětí a mládeže, které nerespektují ustálené společenské normy. Vyskytují se hlavně u sociálně narušené mládeže, ale také u jedinců s jiným typem postižení. K jejich vzniku přispívá vliv nevhodného nebo nedostatečného výchovného působení, vlivy sociální nebo určité dispozice osobnosti na podkladě centrálního nervového systému.

• Por.chov.ze vztahů k rodině

  ---

• Nesocializovaná por. chování

  ---

• Socializovaná porucha chování

  ---

• Opoziční vzdorovité chování

  ---

• Jiné poruchy chování

  ---

• Porucha chování NS

  ---

• Smíš.poruchy chování a emocí

  ---

• Depresivní porucha chování

  ---

• J.smíš.por.chování a emocí

  ---

• Smíš.por.chování a emocí NS

  ---

• Emoč.por.se zač.spec.pro děts.

  ---

• Separační úzkost.por.v dětství

  ---

• Fobická anxióz.por. v dětství

  ---

• Sociál.anxiózní por.v dětství

  ---

• Porucha sourozenecké rivality

  ---

• Jiné dětské emoční poruchy

  ---

• Dětská emoční porucha NS

  ---

• Po.soc.fu.se zač.v dět.a dosp.

  ---

• Elektivní mutismus

  ---

• Reakt.por. příchylnosti dětí

  ---

• Por.desinhibovan.vztahů u dětí

  ---

• J.dětské por.sociálních funkcí

  ---

• Por.dětských sociál.funkcí NS

  ---

• Tiky

  
  Definice:
  Tiky patří k nejčastějším poruchám pohybu. Vyskytují se zejména u primárních tikových poruch začínajících v dětství. Nejběžnějším onemocněním způsobujícím tiky je Přechodná tiková porucha, která postihuje až 28% školáků,trvat by měla déle než 4 týdny,ale méně než rok,potom obvykle zmizí.

  
  Příznaky nemoci:
  Tiky jsou náhlé, bezúčelně se opakující pohyby nebo zvuky. Vyskytují se mnohokrát za den, ruší normální aktivitu a jsou obvykle značně nápadné. Zmírňují se v klidu a při psychické pohodě, naopak při stresu a duševním vypětí se zhoršují. Jejich četnost i závažnost se může v čase měnit. Tikům předchází nutkání k jejich provedení, které je po vykonání tiku následováno uvolněním vnitřního napětí.

• Přechodná tiková porucha

  ---

• Chron.motor.nebo vokální tiky

  ---

• Kombin.tik.por.vokál.a motor.

  ---

• Jiné druhy tiků

  ---

• Tiková porucha NS

  ---

• J.p.chov.a em.zač.v dět.a dos.

  ---

• Neorganická enuréza

  ---

• Neorganická enkopréza

  ---

• Por.jedení v kojen. a dět.věku

  ---

• Pika kojenců a dětí

  ---

• Stereotypní pohybové poruchy

  ---

• Koktavost (zadrhávání v řeči)

  ---

• Brebtavost

  ---

• J.urč.p.cho.a em.zač.v dě.a do

  ---

• Neur.p.cho.a em.zač.dět.a dos.

  ---

• Duševní porucha, j.neurčená

  
  Definice:
  Duševní porucha (nebo také psychická porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti

  
  Léčba:
  Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy, nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby.

• Bakteriální meningitida NJ

  ---

• Hemofilová meningitida

  ---

• Pneumokoková meningitida

  ---

• Streptokoková meningitida

  ---

• Stafylokoková meningitida

  ---

• Jiná bakteriální meningitida

  ---

• Bakteriální meningitida NS

  ---

• Meningitda při bakt. nem. ZJ

  ---

• Mening. při j.inf.a paraz.n.ZJ

  ---

• Meningitida při vir.nemoc. ZJ

  ---

• Meningitis při mykózách ZJ

  ---

• Mening.u j.urč.inf.a par.n. ZJ

  ---

• Meningitda zp.j.a neurč. příč.

  ---

• Nepyogenní meningitida

  ---

• Chronická meningitida

  ---

• Benigní návratná meningitida

  ---

• Meningitda zp.jinými urč.příč.

  ---

• Meningitda NS

  ---

• Zánět mozku,míchy a mo.i míchy

  ---

• Ak. diseminovaná encefalitida

  ---

• Tropická spastická paraplegie

  ---

• Bakt.meningo-encef.,-myelit.NJ

  ---

• J.encef.,myel. a encefalomyel.

  ---

• Encef.,myel. a encef.-myel. NS

  ---

• Encef.,myel.a enc-my. u nem.ZJ

  ---

• Encef.,myel.a enc-my.u ba.n.ZJ

  ---

• Encef.,myel.a enc-my.u vir. ZJ

  ---

• Encef.,myel.a enc-my.u j.in.ZJ

  ---

• Encef.,myel. a enc-my.u j.n.ZJ

  ---

• Nitro-leb.a-pát.absc.a granul.

  ---

• Intrakran. absces a granulom

  ---

• Intraspinál. absces a granulom

  ---

• Extra a subdurální absces NS

  ---

• Nitroleb.a-pát.abs.a gr.u n.ZJ

  ---

• Nitroleb.a-pát.fleb. a tromfl.

  ---

• Následky zánět. nemocí CNS

  ---

• Huntingtonova nemoc

  
  Definice:
  Huntingtonova choroba, zkráceně Huntington či HD, dříve známá jako Huntingtonova chorea, je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku charakteristické nekoordinovanými trhavými pohyby těla a snížením mentálních schopností postihující jedince obojího pohlaví.

  
  Příznaky nemoci:
  HD je charakterizovaná selektivní ztrátou neuronů v bazálních gangliích, která se podílejí na koordinaci pohybů. Pacietni proto trpí: choreou – mimovolními rychlými pohyby, které postihují různé části těla. Zasaženy bývají i další části mozku, např. kůra. Objevuje se deprese, psychóza, paranoia a progresivní demence. Nemoc trvá 10–30 let. Mezi příčiny smrti patří aspirační pneumonie, následky pádů nebo sebevražda.

  
  Léčba:
  Léčba HD v současné době neexistuje. Zkoumají se látky, které by mohly působit neuroprotektivně vzhledem k výše uvedeným patogenetickým mechanismům.

• Dědičná ataxie

  ---

• Vrozená neprogresivní ataxie

  ---

• Cerebel. ataxie s časným zač.

  ---

• Cerebel. ataxie s pozdním zač.

  ---

• Cerebel.ataxie s vad.repar.DNA

  ---

• Dědičná spastická paraplegie

  ---

• Jiné dědičné ataxie

  ---

• Dědičná ataxie NS

  ---

• Míšní sval.atrof. a příbuz.sy.

  ---

• Infant.spin.sval.atrof. I.typ

  ---

• Jiná zděd.spin.svalová atrofie

  ---

• Nemoci motorického neuronu

  ---

• J.míš.sval. atrofie a příb.sy.

  ---

• Míšní svalová atrofie NS

  ---

• Syst.atr.prim.post.CNS u n.ZJ

  ---

• Paraneopl.neuromyo a neuropat.

  ---

• J.syst.atrof.CNS u neopl.onem.

  ---

• Systém.atrofie CNS u myxedému

  ---

• Systém.atrofie CNS u j.nem. ZJ

  ---

• Syndrom po infekční obrně

  ---

• Parkinsonova nemoc

  
  Definice:
  Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami.

  
  Příznaky nemoci:
  Nedostatek dopaminu tedy způsobuje hlavně poruchy hybnosti, které se mohou během dne měnit. Pacienti se občas mohou jevit jako téměř zdraví lidé a z ničeho nic mohou jen ztuhle sedět nebo mít neovladatelný třes. Někteří pacienti trpí ztuhlostí, pomalostí dále pak křečemi, maskovitým obličejem s absencí mimiky. Jako u spousty nemocí i zde záleží na stádiu choroby a individuálním zasažení mozku. V pokročilejších stádiích je typická šouravá chůze, nejčastěji v mírném předklonu s ohnutými horními končetinami v loktech. U části nemocných se kromě uvedených poruch vyvíjí demence.

  
  Léčba:
  V současné době neexistuje léčba, která by Parkinsonovu nemoc zcela vyléčila. Vyskytují se pouze prostředky, kterými můžeme mírnit průběh nemoci. První lék, který byl vyvinut pro léčbu Parkinsonovy nemoci se nazývá levodopa. Jedná se o jedno z nejúčinnějších léčiv na tuto nemoc. Je to látka svoji strukturou velmi podobná bílkovinám, která obnovuje zásoby dopaminu v mozku. Díky tomu dochází ke zmírnění projevů nemoci ovšem čím déle léčba trvá, tím se snižuje účinnost léku. Levodopa se kvůli její účinnosti předepisuje až v poslední etapě onemocnění. Mezi léky, které se většinou používají na počátku jsou amantadin nebo selegilin

• Sekundární parkinsonismus

  ---

• Zhoubný neuroleptický syndrom

  ---

• Jiný sek. parkinson. zp.léčivy

  ---

• Sek.parkinson. zp.j.zev.činit.

  ---

• Parkinson. postencefalitický

  ---

• Vaskulární parkinsonismus

  ---

• Jiný sekundární parkinsonismus

  ---

• Sekundární parkinsonismus NS

  ---

• Parkinsonismus při nemocech ZJ

  ---

• Jiné degen.nem. bazál. ganglií

  ---

• Nemoc Hallervordenova-Spatzova

  ---

• Progres.supranukl.oftalmopleg.

  ---

• Striátonigrální degenerace

  ---

• J.urč.degen.nem. bazál.ganglií

  ---

• Degen.nemoc bazál.ganglií NS

  ---

• Dystonie

  
  Definice:
  Dystonie je termín, který označuje mimovolné stahování svalů, jež způsobuje abnormální pohyby a pozice. Dystonie může postihnout jednu část těla nebo několik různých oblastí. Dystonie je neurologická porucha, která ovlivňuje hybnost, nemá však vliv na další funkce mozku, jako např. intelekt, zrak, sluch, vnímání či sexualitu.

  
  Příznaky nemoci:
  Příčiny dystonie nejsou dosud přesně známy, zdá se však, že toto onemocnění lze přičíst problémům v oblasti mozku, která se nazývá bazální ganglia a která odpovídá za řízení pohybů. Dystonii někdy způsobuje poškození bazálních ganglií. Potom se nazývá sekundární dystonie a může být způsobena řadou příčin.

• Dystonie způsobená léčivy

  ---

• Idiopatická rodinná dystonie

  ---

• Idiopatická nerodinná dystonie

  ---

• Spastická tortikolis

  ---

• Idiopatická orofaciální dyst.

  ---

• Blefarospazmus

  ---

• Jiná dystonie

  ---

• Dystonie NS

  ---

• J.extrapyramid.a pohyb.poruchy

  ---

• Esenciální třes

  ---

• Třes vyvolaný léčivy

  ---

• Jiné určené formy třesu

  ---

• Myoklonus

  ---

• Chorea způsobená léčivy

  ---

• Jiná chorea

  ---

• Tiky zp.léč.n.j. na org.podkl.

  ---

• J.urč.extrapyr.a pohyb.poruchy

  ---

• Extrapyramid. a pohyb. por. NS

  ---

• Extrapyr.a pohy.poruchy u n.ZJ

  ---

• Alzheimerova nemoc

  
  Definice:
  Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Jako první toto onemocnění popsali Oskar Fischer a Alois Alzheimer. V současné době není známa příčina vzniku ACh, z neuropatologických nálezů se však ví, jak nemoc probíhá.

  
  Příznaky nemoci:
  úbytek paměti včetně neschopnosti vzpomenout si na nedávné události, obtížné hledání správných slov, neschopnost řešit běžné problémy, dezorientace s možností ztratit se i na známých místech, neschopnost ukládat věci "na své" místo apod. změny osobnosti vyznačující se rozčilováním, úzkostí, bojovností, lhostejností, uzavíráním se do sebe a špatným úsudkem, poruchy řeči: nesouvislá řeč, dlouhé přestávky a opakování slov

• Alzheimerova nemoc s čas. zač.

  ---

• Alzheimerova nemoc s pozd.zač.

  ---

• Jiná Alzheimerova nemoc

  ---

• Alzheimerova nemoc NS

  ---

• J.deg. nem. nerv. soustavy, NJ

  ---

• Ohraničená mozková atrofie

  ---

• Stařecká degenerace mozku, NJ

  ---

• Alkohol. degen. nerv. soustavy

  ---

• J.určené degen.nem.nerv.soust.

  ---

• Degen. onem. nerv. soustavy NS

  ---

• J.degen.por.nerv.soust.u n.ZJ

  ---

• Subakut.komb.deg.míchy u n.ZJ

  ---

• J.urč.deg.por.nerv.s. u nem.ZJ

  ---

• Roztroušená skleróza

  
  Definice:
  Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu, čímž způsobuje demyelinizaci. Nemoc postihuje zejména mladé dospělé a její výskyt je častější u žen.

  
  Příznaky nemoci:
  Patří mezi ně poruchy zraku jako dvojité vidění nebo snížená ostrost. Postižený má pocit, že vidí mlhu. Tyto potíže mohou trvat pouze několik hodin a samy od sebe vymizí. Dalším symptomem je těžkost nohou, pocit nejistoty a neohrabanosti při chůzi, napětí. Dochází k častému nutkavému močení, muži mají problémy s impotencí. Při předklonu hlavy někteří nemocní pociťují náhlou bolest popisovanou jako „elektrickou jiskru“. Poškození mozečku a jeho drah způsobuje mozečkový syndrom doprovázený ataxií (opilecku chůzí), intenčním tremorem (třesem), nystagmem (kmitavým pohybem očních bulb) a skandovanou řečí. Vážnějším příznakem jsou už poté parézy a plegie, tedy částečné nebo úplné ztráty hybnosti postihující horní i dolní končetiny.

  
  Léčba:
  Léčba je zaměřená především na symptomy a má za úkol pozastavit vývoj nemoci, zmírnit obtíže a fungovat jako prevence před dalšími záchvatovými stavy. V popředí stojí podávání hormonů (ACTH, kortikoidy) a interferonů.. K příznivému stavu rovněž napomáhají vitamíny, obzvláště skupiny vitamínů B1 a B12. Svůj význam hraje i alternativní léčba zahrnující rehabilitační péči, jógu nebo fytoterapii, přestože dodnes nebyl vědecky dokázán zásadní pozitivní dopad těchto metod na roztroušenou sklerózu

• J.ak.roztroušená demyelinizace

  ---

• Neuromyelitis optica Devicova

  ---

• Akut.a subakut.hemor.leukoenc.

  ---

• J.urč. akut. roztr.demyeliniz.

  ---

• Akut.roztrouš.demyelinizace NS

  ---

• Jiné demyelinizující nem. CNS

  ---

• Difúzní skleróza

  ---

• Centr. demyel. corpus callosum

  ---

• Myelinolýza mozkového mostu

  ---

• Ak.transv.myel. u demyel.n.CNS

  ---

• Subakut.nekrotizuj. myelitida

  ---

• Koncentrická skleróza

  ---

• J.určené demyeliniz.nemoci CNS

  ---

• Demyelinizující.onemoc.CNS NS

  ---

• Epilepsie - padoucnice

  
  Definice:
  Epilepsie (padoucnice, padoucí nemoc, latinsky eufemicky také morbus sacer nebo morbus divinus - svatá nebo božská nemoc) je záchvatovité onemocnění neurologické.

  
  Příznaky nemoci:
  Projevují se pohybovými (záškuby, křeče, přechodná obrna), smyslovými (záchvatovité pocity brnění či mravenčení, vize záblesků, poruchy periferního vidění, výpadky zrakového pole až slepota, příznaky jsou velmi variabilní a může jít i o sluchové či čichové halucinace), vegetativními či psychickými příznaky (iluze prožitého, viděného, slyšeného, pocity prvního prožitku vjemů). Parciální záchvaty u většiny případů předchází aura. Ta se projevuje jako složi té psychologické vjemy, nervozita, poruchy vidění či záblesky před očima.

  
  Léčba:
  K léčbě epilepsie se užívají metody nefarmakologické – režimová opatření, a dále farmakologické – podávání antiepileptik, jak preventivně, tak i přímo při záchvatu. U těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická.

• Idiop.epil.a epil.sy -lok.zač.

  ---

• Sympt.epil.a ep.sy.-j.parc.zá.

  ---

• Symptom.epil. a epil.sy -smíš.

  ---

• Gener.idiop.epilepsie a ep.sy.

  ---

• J.gener. epilepsie a epil.sy.

  ---

• Zvláštní epileptické syndromy

  ---

• Záchv.gr.mal s n.bez pet.m. NS

  ---

• Petit mal bez záchv. gr.mal NS

  ---

• Jiná epilepsie

  ---

• Epilepsie NS

  ---

• Status epilepticus

  
  Definice:
  Status epilepticus je stav přímo ohrožující život. Jedná se o dlouhodobé epileptické křeče, kdy postižený nenabývá vědomí ani po 10 - 15 minutách od počátku křečí, nebo má více záchvatů během hodiny.

• Grand mal-status epilepticus

  ---

• Petit mal-status epilepticus

  ---

• St.epileptic.typu parc.záchv.

  ---

• Jiný status epilepticus

  ---

• Status epilepticus NS

  ---